Po delším blogovém tichu otevírám hlasitým tématem. Nejsem žádný velký audiofil a nepočítejte proto s hluboce zasvěceným posudkem – jsem obyčejný konzument hudby. K poslechu hudby i mluveného slova jsem se po dlouhých letech hudebního ticha vrátil teprve před pár lety, a to – jak vás asi nepřekvapí – právě díky technologiím:

  1. Jednak na mě udělalo dojem Spotify – díky němu jsem se vyhrabal z poslechové hudební pasti, vytvořené kombinací dávných mladických hudebních preferencí a nedostatku času se zabývat tím, co nového stojí za poslech (rádia systemaciky ignoruju a Apple Music mi k srdci nepřirostlo).
  2. Existují bezdrátová sluchátka, bránící uškrcení (už druhý rok používám ke své plné spokojenosti Beats Studio Wireless a proto dnes budu psát o další velmi zajímavé alternativě wirefree poslechu)
  3. Moderní sluchátka mívají i nečekaně spolehlivý režim aktivního/pasivního tlumení okolního hluku: významným vedlejším efektem se pro mě tak stala možnost oddělit se od okolního prostoru (např. jekotu, blekotu a mekotu dětí či hučení kavárny, kde občas pracuji), a to i bez poslechu hudby.

Dash – německá černá hmota

Zmíněná sluchátka Beats Studio mě ohromila zvukem i relativně spolehlivým ztišením okolních ruchů a dodnes je používám, když si chci poslech užít v „lenošce své hlavy“, anebo eliminovat vědomí, že existuje něco jako okolní svět.

Beats Studio jsou však hamatná a nehodí se ani na jízdu na kole, ani na běh. Na hlavě při běžném městském nošení až tak moc nevadí, ale po složení a uložení do krásného pouzdra sebou pak nosíte předmět velikosti, váhy a křehkosti šestivajíčkového plata. Proto jsem donedávna postrádal nějakou malou pohodlnou alternativu, a rozmazleně doznávám, že jsem nechtěl alternativu ledajakou – chtěl jsem sluchátka do uší, a to bez jakékoli kabeláže.

A když zdůrazňuji bez jakékoli kabeláže, rovnou padla celá kategorie bezdrátových sluchátek, kde je levé sluchátko spojeno kabelem s druhým.

Výběr se povážlivě zúžil. V podstatě na jediný produkt, který působil věrohodně: Bragi Dash. V Německu založený projekt bývalého hlavního designéra z Harman Kardon měl na Kickstarteru obrovskou podporu a prodej měl startovat v říjnu 2014. Ale jak už to u crowdfundingu chodí (moje zkušenost: rok a půl je průměrné zpoždění), první supporteři obdrželi svůj Dash až letos v březnu. Společně se mnou. (Příběh fundingu s recenzí najdete např. na Wiredu).

Rychle k věci: co tedy umějí? A proč to nejsou sluchátka, ale platforma

IMG_1439

První, co vás ohromí, je packaging: něco takového jsem neviděl nikde, ani u Apple. Vícevrstvá členitá krabička z tvrdého kartonu (rýmuje se na Kardonu!?) skrývá malý poklad: černé hliníkové (nikoli plastové) oblé pouzdro tak akorát do dlaně, sloužící jednak jako úkryt pro vaše dashátka, ale taky jako přenosná nabíječka. Indikace stavu nabití je geniálně jednoduchá: v horní části pouzdra je tenký průřez jak v přilbě rytíře – jím pak můžete sledovat stav nabití obou sluchátek.

Koncept Bragi Dash jde za hranice běžných sluchátek a CEO Nikolaj Hviid s nimi má velké plány. V tuto chvíli sluchátka umí jen část toho, co budou umět (prý po nějakém budoucích updatu firmware). Mají se stát vaším osobním asistentem, vašimi ovládátky. Nyní umějí toto (začnu tím, co čekáte):

  • přehrávat hudbu v obou uších bez spojovacího kabelu; k přenosu signálu mezi oběma sluchátky se používá desítek let staré technologie známé z naslouchadel pro neslyšící, která využívá „vodnatý obsah vaší hlavy“ (narozdíl od signálu Bluetothu, kterému tento naopak vadí a zaniká 3 cm v tkáni) – energetická náročnost je navíc nižší než u BT
  • umí bezdrátově přehrávat hudbu z připojeného zařízení (typicky telefonu či Apple Watch) prostřednictvím klasického Bluetooth připojení

Image-24.04.16-14-10.bca51066bba946ed8ade50500056ec3d

A teď to začne být zajímavé:

  • sluchátka s vámi komunikují příjemným ženským hlasem a znělkami: slečna napomáhá při nastavení sluchátek a jejich obluze
  • pravé dashátko je „hudební“ (je tam i Bluetooth anténa), levé je „pro aktivity“
  • ovládají se plně pomocí dotykových gest (např. lehké přejetí po pravém sluchátku prstem směrem dopředu zesiluje hlasitost, tapnutí na pravém sluchátku vypíná hudbu atd.)
  • umí používat i pohybová makra (zatím jen dvě), kdy například při příchozím telefonním hovoru stačí dát pokyn hlavou (výrazné kývnutí hovor zvedne, výrazné zatočení hlavou jej odmítne) – zde je jeden z velkých prostorů pro inovaci, na níž se prý pracuje (slíbena je například předpověď počasí při pohledu na oblohu apod.)
  • umí přehrávat lokálně uloženou hudbu z vnitřní paměti sluchátek (4 GB) a můžou být tak úplně nezávislé na dalším zařízení
  • v obou sluchátkách jsou zabudovány senzory tepové frekvence – v kombinaci s nezbytnou appkou tak slouží jako spolehlivé zařízení pro měření sportovních aktivit
  • vedle toho se senzory tepové frekvence používají k detekování, že jsou obě sluchátka v uších – teprve tehdy se zapnou a připojí
  • sluchátka jsou vodotěsná a určená i pro plavání
  • pokud jde o potlačení hluku okolí, dashátka mají trochu jiný přístup, než je obvyklé: hluky tlumí pasivně (prostě hmota sluchátek zastrčených v uchu udělá své), ale když potřebujete slyšet okolí (jedete na kole, nebo na vás zčistajasna někdo začne mluvit), stačí gestem na levém sluchátku aktivovat příposlech – tehdy slyšíte většinu důležitých zvuků z okolí, zejména hovor
  • sluchátka vydrží 3 hodiny na jedno nabití, pak je musíte vložit do pouzdra, které je dokáže nabít celkově 5x

Image-24.04.16-14-10.3b3c00abf0c74a169e3f359442d51c6e

Když se na to podíváte, uvidíte jasný vzor: hudba a poslech jsou jen jeden z rozměrů těchto „sluchátek“ (proto používám „dashátka“), a to jsme teprve na začátku. Jde o novou kategorii „hearables“, tedy chytré elektroniky nošené v uších.

Zkušenosti po měsíci používání

A teď pojďme hodnotit. Zkusím co nejstručněji:

  • sedí mi perfektně v uších; jsou překvapivě lehká, malá a nenápadná; toho jsem se nejvíc obával (dříve jsem už jsem vracel dvoje jiné ušnice, pořád vypadávaly a hrály blbě, a to měly jakousi vnější klipsnu pro pevné uchycení); když si osvojíte správný grif, nevypadnou ani při pogování (existuje to ještě?). Pokud by neseděly v základní velikosti, jsou tam různé pryžové nástavce.
  • kvalita zvuku jako takového je perfektní (ale kdybych chtěl použít slovo špičková, použil bych jej). Překvapily mě plné basy, prvotřídní dynamika a skutečně spolehlivá izolace od okolního šumu a hluku. Maximální hlasitost by ale mohla být vyšší, byť musím konstatovat, že dlé svého ORL lékaře lehunce hluchnu.
  • použití v roli náhlavní telefonní sady je problematické, ale to není chyba Dashů, nýbrž faktu, že člověk sám sebe prostě skrze špunty v uších neslyší tak dobře, jako když má uši úplně volné; chce to trochu zvyku, ale telefonovat se s nimi dá.
  • sportovní tester – přestože Dash má celkově 23 senzorů (několik akcelerometrů na každé straně, dva senzory tepové frekvence a další), samotná fitness část má zatím z pohledu softwaru docela základní vybavení – zatím funguje pro aktivity „Běh“, „Cyklistika“ a „Plavání“. Zkoušel jsem běh na pásu a výsledky byly víceméně shodné, ale z hlediska výpadků spolehlivější než na Apple Watch, které jsem měl na ruce.
  • pohodlí nandávání a schovávání do pouzdra je vysoké – samozřejmě úplně odpadá kabelový salát, ale to ještě neznamená, že by nutně muselo jít vše jako na drtákách – a přesto je to brnkačka, pouzdrem ani sluchátky se prostě nemusí nijak zápasit, šup sem, šup tam; nezapínají se předčasně, ani se neodpojují atd.
  • baterie: poslouchal jsem nejvýše hodinu denně, takže nemůžu soudit; prostě fungovaly a pořád svítily modře (nejvyšší nabití); navíc tím, že je vždy ukládám do pouzdra, se znovu dobily (vy posloucháte něco déle než hodinu v kuse? – divil bych se – a tady máte dokonce 3 hodiny).

Image-24.04.16-14-13.4066687ccc794f26a91e0f1fb0581f97

Dosah a přenos bluetooth signálu: to je trochu horší

Moje největší výhrada směřuje ke kvalitě přenosu streamovaného signálu z mobilu do sluchátek. Je to v podstatě něco, co může být pro mnohé dealbreaker – a proto z toho dělám zvláštní kapitolku. Zpočátku jsem sám dokonce uvažoval, že sluchátka vrátím, ale nakonec jsem našel způsoby, jak to obejít. (A také dám na to, co slibují tvůrci: že na tom ještě zapracují).

Titěrná velikost bluetooth antény v pravém sluchátku i fakt, že sluchátko je částečně zanořeno do kostnaté a vodnaté hlavy (tak nějak skutečně vypadám), způsobuje problémy s přehráváním zvuku z iPhonu, pokud jej máte ve špatné poloze a vzdálenosti. Abyste rozuměli: kvalitu samotného zvuku to nemění, ta je špičková, jen to občas na 0.25s zadrhne, když například otočíte hlavou tak, že ramenem přerušíte přímou linii mezi telefonem a pravým Dashem. Sekne se to na kratičkou dobu – přesto jste vytočení na dobu delší (u Beats Studio to neznám – výkonnější a větší anténa prostě dělá své). Například přední pravá kapsa kalhot, kde iPhone obvykle nosím, je při poslechu hudby za rychlé chůze vážný problém – naopak při sezení či pomalejší chůzi bez velkého kroucení hlavou to je úplně bez potíží. Jenže já chodím rychle a kroutím krkem jak slepice (jak jsem zjistil až díky Dashi).

Krátká vsuvka o Bluetooth signálu: Bluetooth využívá k přenosu signálu z bodu A do bodu B i odrazy od okolního prostředí. Není to jen nějaká okrajová vlastnost, ale důležitá součást této technologie. Při použití BT v interiéru (bez překážek mezi vysílačem a přijímačem) je tak dosah BT poměrně značný, až 15 m. Ale na volném prostranství, kde se nemá signál od čeho odrazit, je dosah významně menší.

Výrobci na omezení dané fyzikou upozorňují na svých stránkách a v manuálu a doporučují nosit zdroj Bluetooth přehrávání v pravé kapsičce na hrudníku či v armbandu. Anebo prostě přehrávat hudbu nahranou do sluchátek (dělá se to přes USB skrze to pouzdro). No, to jsme se v roce 2016 zasmáli. (ala „vy ten mobil blbě držíte“)

br_151005_user-manual_graphics__bt-performance

Realita je taková, že pokud si nechcete postaru písničky fakt kopírovat do zařízení (což je mj. v rozporu s bodem 1 mých objevů o objevování hudby), je v exteriéru skutečně nutné hlídat si vzdálenost od pravého ucha.[1] V zimním období není velký problém poslouchat hudbu či slovo právě tímto způsobem (spousta svetrů, košil a bund má kapsu vpravo nahoře). Při sportu si můžete vzít armband a také není problém. Ale co dělat, když přijde jaro/léto a vy jdete v tričku bez kapsičky, plážových kraťasech, prostě nalehko?

Stručně: Chcete-li být nadále součástí hearable revoluce, musíte improvizovat. Někdy překvapivě vše funguje bez zadrhávání (asi když krátkodobě zhubnu a břicho v linii kapsa-ucho není na překážku), jindy mám mobil stejně tak jako tak v ruce, protože na něm něco vyřizuju; anebo prostě nemám, kam ho dát (hipsterský styl je plný odříkání, plnovous však nenosím a pro tento účel se nehodí... nebo... počkat...?). Když je mobil v ruce, obvykle je to úplně bez problémů, byť se lehce přibližujeme „drátovému“ řešení, kdy řešíme kromě poslechu ještě něco navíc...

K pobavení na závěr dodám své zjištění, že pokud jdete podél pravé zdi po ulici (pravá strana silnice a asi 50 cm ode zdi), funguje Dash bezchybně i v kapse u kalhot. Vysvětlení viz výše – BT signál se pravděpodobně odráží od budovy po pravé ruce a je přece jen o něco silnější příjem. „Promiňte“ je pak vaše nejčastější slovo, když z budov vycházejí lidé na ulici a vrážejí do vás. Závěr: abych mohl nosit futuristický Dash, musím se plížit podél zdí jako nějaký přizdis...č.

Image-24.04.16-14-16.ee09c4b7d45d4ab69c9993c6c1c288ec

Jsou tu stovky alternativ

Vím, že existují další bezdrátové (i drátové) možnosti než jen Beats Studio a Dash, ale o těch tento článek není. Je vlastně o tom, co jsem si zvykl používat já.

Myslím, že originální špunty dodávané s iPhonem jsou pořád velmi kvalitní sluchátka pro dobrý poslech hudby i mluveného slova, navíc s pohodlnou krabičkou a s minimální investicí i rizikem (stojí tuším kolem 700 Kč). Pokud jako iPhonista jdete do terénu či sportujete a bojíte se ztráty, je to vždy první volba.

Chcete-li se zaměřit na potlačení hluku okolí, existují asi též lepší sluchátka než je Beats Studio – např. Petr Mára mi ukazoval H8 Bang Olufsen a pochvaluje si v tomto smyslu i Bose QuietComfort 20.

Výborný tip jsem nedávno ale dostal od Honzy Martínka: QuietOn. Jedná se o aktivní „sluchátka“, která ovšem nepřehrávají hudbu. Dělají jediné: potlačují zvuky okolí. Tvůrci tvrdí, že využívají nejnovějších technologií a soustředí se i na to, co je největší problém: hluboké tóny, které procházejí přes zdi (dunění apod.). Vzhledem k mému lehkému spaní to byla jasná volba a hned jsem si přihodil, takže vás – doufám ne za rok a půl – budu informovat.

Cena a co teď?

Pomalu se dostáváme k závěru. Cena Dashe je poměrně vysoká – 299 €, ale co bych neudělal pro své čtenáře na Lifehacky.cz! Rodina musí stranou, nebude dovolená, nebudou dárky, hlavně že bude recenze, milé děti (řekl jsem doma).

Vracet ho kvůli komplikacím nebudu, zvykl jsem si na něj po pár týdnech každodenního používání a vlastně na něj nedám dopustit: je nesmírně snadné a pohodlné poslouchat s ním muziku i mluvené slovo, nikde nezavazí, je stále připravený.

Těším se taky na updaty – nejen kvůli víře v optimalizaci BT spojení, ale taky kvůli tomu, že díky Dashi budu moci dál sledovat, jak se vyvíjí nepochybná špička v oboru hearables.

Doporučení? Obecné rady dávám jen nerad, zvláště u takového nejednoznačně definovaného a ne zrovna levného zařízení. Spíše rád zodpovím doplňkové dotazy pod článkem (přes twitter se mě neptejte, tam to nenajdou další čtenáři, děkuji).


Tip: odebírejte můj lifehackletter a dozvíte se vždy ještě něco navíc. Málem bych zapomněl: odběratelům rozdávám dárečky. Registrace na této stránce. Kdykoli se můžete odhlásit. Zásadně nespamuju. Archiv starších lifehackerletterů.


  1. Moc smutný smajlík by zde byl namístě, ale rozhodl jsem se definitivně smajlíky nepoužívat. ↩︎