Občas, když se zmíním, že „už pár let nečtu noviny“, všimnu si záblesku nepochopení, nedůvěry až pohrdání ve tváři posluchače. Ale je to tak: nečtu denní tisk, nesleduju zprávy, neposlouchám rádio, nebrouzdám po Novinkách, iDnesu, Echu, Aktuálně… Přesto mi neunikne nic, co by stálo za pozornost (zdá se mi to, nebo jsem teď zahlédl skrze vaši webkameru záblesk pochybnosti?). Držím informační dietu, zkráceně idietu.[1]

K idietě mě před pár lety přivedl souběh krušných okolností a také knížka Leo Babauty Soustředění, kterou jsme tehdy vydali. Jako středně těžký neurotik jsem v jistém vypjatém okamžiku života dospěl ke zjištění, že má psychika už není dál schopna zvládat dennodenní příval negativního sentimentu, šířeného médii a některými lidmi (na sociálních sítích, ale i v reálném životě – mimochodem je zajímavé, že pyšnými nositeli negativity za všech okolností jsou taxikáři – zkuste se zeptat jednoho, jak mu daří).

Ne, nejsem tzv. sluníčkový typ, a současně myslím, že nejsem ani ignorant; dávno vím, že svět může být hodně ošklivé místo a pro někoho je jen takovým místem. Proto se například snažím pomáhat přispíváním na různé projekty, které se mi líbí a kde věřím dopadům mé pomoci (např. Dobrý anděl, Kiva.org či Člověk v tísni).

Hlavní lifehack zde však spočívá ve zjištění, že jsem sobě, svému okolí i světu výrazně užitečnější, když si udržuji odstup od denodenního informačního tlaku, když se soustředím na to, co se odehrává tady a teď. Jsem užitečnější, když jsem optimistický, když mám důvěru v lidi a v budoucnost, když mám víc energie, když se cítím zdravěji. Přijde-li pak výzva, událost či informace, které musím čelit, mám kde brát. To je celé. (Srdečně doporučuji!)

Jakou zkušenost máte s informační dietou vy? Zkoušeli jste to?

Příbalový leták

Vedlejší účinky: Rizikem idiety může být pštrosohlavost, sobectví, vyhýbání se „pravdě“, poznání, opomíjení souvislostí a komplexity problémů, s nimiž se širší okolí a svět potýká. Zóna mezi ignorantstvím na jedné straně a vyhořením na straně druhé je úzká, individuální a rozhodně je dobré o ni při idietě pečovat.



  1. Ve skutečnosti čtu denně oborové a odborné časopisy, blogy a média z oblastí, souvisejících s mou prací a zájmy. Tu a tam si koupím Respekt, jednou za pár týdnů pročtu v kavárně celé noviny či nějaký časopis. Pravidelně a dennodenně však nečtu nic. ↩︎