Minimalistické peněženky pro maximalisty

Peněženka. Důležitá věc, jejíž obsah reflektuje materiální kvalitu vašeho života a jejíž vzhled – jako každý jiný módní doplněk – do jisté míry vypoví i o tom, jaký vztah k materii máte.

Za posledních pár let jsem jich vystřídal řádku. Jsem tak trochu peněženkař. Můžu si vybírat podle chuti. Našel jsem nicméně zálibu v minimalistických variantách, s nimiž se v nedávné době doslova roztrhl pytel (nejen) na crowdfundingových serverech. Představím vám pár svých oblíbených řešení pro nošení bankovek, mincí či paklíku plastových karet. Je to tak, láska k penězům prochází peněženkou.

Money-band: pramáti peněženkového minimalismu

S Money-bandem jsem začínal ještě v době, kdy výše zmíněný pytel nebyl roztržený. Myslím, že tomu bude už tak 7-8 let, kdy jsem na tuhle geniální gumičku narazil. Jsem si téměř jistý, že v uvedené době byla jediná svého druhu. Princip Money-bandu je absolutně jednoduchý: jde o potištěnou gumičku širokou cca 1 cm, která přesně, spolehlivě a tak akorát pevně obepne váš paklík karet a dokladů (kolem nichž předtím ještě omotáte bankovky). Úložný prostor pro mince? Kapsa.

Money-band jsem nosil několik let. Všiml jsem si, že se na mě při placení občas dívají jako na chudáčka. Usmíval jsem se vždy a pokrčil rameny. Není to přece o tom, co máte na povrchu, ale uvnitř, milá zlatá; a navíc mě uklidňovalo vědomí, že Money-bandem drží pohromadě i kreditky zakladatele Twitteru (už nevím, kterého z nich), neboť se tím tehdy chlubil na svém twitterovém účtu.

Výhody Money-bandu:

• je určitě nejvíc hipsta;
• je zaručeně nejmenší (nejlepší poměr hmoty obalu k obsahu);
• je fakt levný (3.99 dolaru za kus, dojde v obálce za pár dní, neproclívá se);
• je fakt praktický – karty, doklady ani peníze se v něm nelámou, v žádném případě nevypadávají, a navíc nevyklouznou ani ze špatně ušité kapsy při sezení v autě, protože guma proti látce drhne;
• v kapse není skoro vidět, zvláště pokud máte pár karet a dokladů;

Nevýhody:

• vydrží nejvýše půl roku, pak guma začne ztrácet pružnost, odírá se a když používáte dál, tak se i roztéká a lepí;
• není zrovna ukázkou elegance;
• bankovky, doklady i papírové karty apod. dostávají bez ochrany v kapse zabrat;
• a samozřejmě obsah vašeho „Money-bandu“ je na očích hned, jakmile jej vytáhnete z kapsy.

Možná se ptáte, proč si nevyrobit takový money-band sami. Při bližším ohledání jde jen o „nastříhanou duši z kola“, ne? Kupodivu, není to tak jednoduché. Svého času jsme se v Melvilovi chvíli zabývali myšlenkou, že bychom vyráběli podobný money-band ale s naším potiskem jako dáreček pro věrné zákazníky, a tak jsme prověřovali možnosti. Ukázalo se, že všechny duše či jiné gumové rukávy obdobného obvodu, k nimž jsme se dostali, měly nějakou výraznou slabinu: buď byly moc tuhé, nepružily, nebo byly moc tlusté, nebo je příliš deformoval svár apod. Nakonec jsme to vzdali. Třeba je to příležitost pro někoho z vás… nemyslím teď prodej jednotek kousků, ale zakázková výroba pro takové dobromyslné firmy, jako jsme my.

Zkušenosti s Money-bandem mám tedy dlouholeté a velice dobré. Stručně: doporučuji, pokud vám nevadí, jak je to minimální. Proč jsem tedy začal zkoušet něco dalšího? Proč asi: nejsem už nejmladší.

Dekadentní minimalismus? Svým způsobem.

Dalším vývojovým krokem byl u mne objev jedné z prvních „tvrdých“ peněženek/kartičenek. Projekt Decadent Minimalist tehdy na sebe crowdfundingově vybíral peníze a já moc neváhal. Dnes je takových řešení už desítky, byť DM má stále něco do sebe. Má však také svá slabá místa. Uložení bankovek je volitelné v podobě dokoupitelné klipsny, která se připevní jednoduše tak, že svými zády obsadí prostor jedné (krajní) karty.

Klady:

• provedení je velice technické a elegantní – nevypadá to jako peněženka, ale spíše jako gadget (jasně, to může být i zápor);
• můžete si vybrat z více kapacit a taky materiálů (hliník, titan, nikl) a u hliníkové varianty i z více barev;
• karty se zasouvají dovnitř a drží tam velmi spolehlivě; dobře se taky vysouvají; po zasunutí mají dokonale chráněné hrany.

Zápory:

• vyšší cena;
• kovové a relativně hranaté provedení chtě nechtě způsobuje potíže v kapse: hrany DM se prorýsují (zvenku kalhot je brzy vidět obrys způsobený „onošením“) a časem mohou látku i protrhnout; největší problém je ale s mobilem, který v žádném případě nesmíte nechat v kapse naléhat na DM: hrozí poškrabání mobilu;
• ještě větší problém se projevil dlouhodobě: konstrukční řešení mé verze DM nebylo podle mne úplně dotažené, takže kartám při zasouvání ve spěchu dost často skalpovalo asi 1 mm široký okraj krycí folie/laku; tento problém se s postupem času zhoršoval, jak se okraje karet víc a víc roztřepovaly, takže nakonec jsem se začal zajímat o jiná řešení;
• klipsna pro držení bankovek či dokladů má (opět) konstrukčně nedořešené výřezy, které způsobují zasekávání a ohýbání papíru při zasouvání; když máte čas, nevadí to – ale pokud spěcháte (kdo u pokladny nespěchá?), budete tím vždy znovu frustrováni;
• nechráněné bankovky dostávají zabrat.

Jak vidíte, s dekadentní šrajtoflí jsem nebyl úplně spokojen – vypadala sice zajímavě, ale praktické provedení pokulhává (a možná ho za ty dva tři roky nějak vylepšili), ale obecně jej nijak zvlášť nedoporučuji.

Walter Wallet – další krabička – on si nedá pokoj!

Možná jste si mysleli, že uvedený zážitek byl posledním zvoněním před návratem ke klasické kožené portmonce s fotkou dětí za tuhou fólií. Ale není tomu tak. Objevil jsem totiž nizozemskou Walter Wallet, která se zdála eliminovat většinu nešvarů DM. Nejvíce se mi sice opět líbila hliníková verze, ale poučen právě problémy s kovovou DM jsem nakonec zvolil plastovou variantu (modrou). Skvělá cena mě inspirovala rovnou koupit dva kousky, druhý jako dárek pro kamaráda. A barvy k výběru mají fantastické. Bankovky či doklady se zasouvají srolované „do placičky“ do zásuvky na zadní straně Walter Wallet.

Klady (plastová verze):

• na plast vynikající provedení i vzhled;
• přehledné řešení;
• snadná manipulace;
• velmi příjemné oblé tvary;
• neškrábe textil ani předměty v kapse;
• bankovky a doklady v zásuvce jsou dobře chráněné.

Zápory:

• zdálo se mi, že časem začaly být karty v Walter Wallet trošku volnější (plast se přece jen odírá) – myslím, že pro dlouhodobé nošení by jednou za pár let zasloužila obměnu (anebo si rovnou koupit více barevných variant a střídat je podle oblečení);
• omezená kapacita zásuvky na bankovky;
• je relativně buclatá, ale malá, takže dělá v kapse „otok“.

Myslel jsem si, že Walter Wallet budu nosit hodně dlouho – nezdálo se, že by ji něco dokázalo v brzké době trumfnout a nenacházel jsem na ní zásadnějších vad. Jenže…

Mezitím, Frenchie Wallet byla dávno nejlepší

Dostal mě tuším remarketing na facebooku. Nabídl mi Frenchie Speed Wallet. Tentokrát jsem váhal hodně, hlavně kvůli ceně, ale nezdálo se mi, že by na tomto peněženkovém drahokamu mohlo být něco špatně. Navíc: Speed Wallet^[1] působila dojmem, že je to konečně řešení, které je geekovské, technické, „funkční“, ale taky vysoce elegantní a patřičné k mému zvyšujícímu se věku a postavení. :) Pořídil jsem si carbonovou verzi a miluju ji dodnes.

Klady:

• peněženka je kupodivu mnohem menší a subtilnější než byste čekali od něčeho, kam se vejde až 12 karet; působí nenápadně a přitom luxusně v pravém slova smyslu; neztrácí tím ale na inovativnosti i praktičnosti; myslím, že s ní neuděláte ostudu ani při formálnějším dress code;
• bankovky či účty se ve Speed Walletce cítí naprosto pohodlně, protože nejsou lámány a ohýbány – zasunou se a zarolují se dovnitř a mají tak perfektní a důstojnou ochranu;
• to, jak prostě a přesto prakticky a efektně je vyřešeno vysouvání karet, mě nepřestává fascinovat: zámotek peněženky obsahuje jádro rozdělené na dvě přihrádky, z nichž každá má někde uprostřed všitý proužek látky vedoucí nahoru a zakončený koženým okrajem; zatáhnutí za tento proužek jednoduše vysune karty ven; zatlačení karet do přihrádky zase zatáhne proužek zpátky; jednodušší to být nemůže, funguje to se samozřejmostí knoflíku od košile – a přesto jsem takto primitivní fígl nikde jinde neviděl;
• to, že jsou uvnitř přihrádky dvě, má velkou výhodu: v jedné mám platebky (černý okraj), ve druhé ostatní karty (hnědý okraj); nikdy to nespletu;
• zámotek peněženky se zavírá na plošný magnet, který funguje velice spolehlivě a je dost silný na to, aby udržel 2-3 těžší mince (10/20/50 Kč) spolehlivě přimagnetizované k peněžence zvenčí; nevím, zda to bylo zamýšleno, ale tento „vedlejší efekt“ mě potěšil jako jakýsi skrytý bonus – pokud hodím občas nějaké drobné do kapsy, Speed Wallet mi je „vysbírá“.

Zápory:

• vysoká cena;
• musím hodně vzpomínat, ale přece jen si vzpomínám na drobnost: občas se stane, že kožený okraj vytahovacího pásku se ohne dovnitř (do přihrádky karet), takže je pak nutné trochu zabojovat, aby se karty dostaly ven;
• jinak jsem zatím na nic jiného nenarazil.

Tip: a pokud chcete něco ryze funkčního, pak můžete vyzkoušet ZPacks. Jsou to technicky robustní, velmi kvalitně ušité, vodě-odolné kapsičky zejména pro sportovní použití a cestování. Hodí se perfektně na mince. Do divadla nedoporučuji...

Podotek závěrem: od funkce k eleganci

Když o tom tak přemýšlím, přišel jsem na svět spíše jako „funkční typ“ (taky by se dalo říct „inženýrský typ“). Nojo, ajťák: proč si oblékat něco jen proto, že je to elegantní a vypadám v tom lépe a dospěleji, když to není plně funkční a 100% pohodlné? Naštěstí jsem z funkčního postižení prozřel relativně brzo a v době, kdy jsem potkal ženu svých snů, jsem již neměl ledvinku kolem pasu. Jaké to štěstí: neboť by se se mnou asi vůbec nebavila. Kateřina je totiž bytostně přesvědčená, že každé situaci v životě přísluší adekvátní typ oblečení, obuvi a doplňků (+ a když jsi na vážkách, vol raději tu elegantní variantu). Samozřejmá připravenost volit adekvátní outfit je pak známkou jakési životní zralosti – zatímco neochota se danému momentu přizpůsobit s odvoláním se na pohodlí je projevem nezralosti, asociálnosti, anebo obojího (tomuto fenoménu se mimochodem věnuji v knize Jak sbalit ženu 2.0 – ona nechuť muže přizpůsobovat svůj vzhled a např. hygienické návyky je jedním z prediktorů toho, že bude navždy single).

Každopádně, doufám, že jsem nyní dobře vyargumentoval vám i Kateřině, proč mám těch peněženek tolik.