Blíží se čas prázdnin a dovolených a já bych se rád podělil o zábavnou zkušenost, kterou jsme učinili s Kateřinou při loňské cestě do Říma. Když jsem nedávno ve společnosti vyprávěl o cestování „spacím vlakem“ po Evropě, překvapilo mě, kolik z posluchačů o této možnosti nevědělo: konkrétně 100 % osazenstva.
Chystáte se vypadnout? Vypadněte vlakem.
Předem bych rád upozornil na skutečnost, že nejsem zrovna dobrodruh v pravém slova smyslu (v levém slova smyslu, kdy si nainstaluju betu iOS8 a drsňácky tweetuju, že funguje, naopak patřím mezi průkopníky). Navíc, s prohlubujícími se kouty na mé hlavě se prohlubuje i potřeba komfortu a relaxace spojená s dovolenou: žádné experimenty, na jistotu. O nárocích mé drahé polovičky nebudu raději hovořit, ale rozhodně ji v lese s usárnou nepotkáte. Celkově vzato však máme vlaky rádi, dokonce raději než auto a letadlo.
Přesto každého, kdo zná nás a specifika cestování spacím vlakem, překvapí, že jsme jeli spacím vlakem. Dovolím si shrnout pár základních vlastností tohoto druhu osobní dopravy, kterou vřele doporučuji. Ne, to není ironie, jen trochu paradox.
Jak to funguje
- po Evropě jezdí síť nočních vlakových spojů zvaná příhodně EuroNight; spojuje významná evropská města, omezeně i Prahu a dokonce Brno (spojení u nás ale nelze použít vnitrostátně :)
- tento druh dopravy je na západ a zejména na jih od nás velice rozšířený a oblíbený, a to až tak, že se musí rezervace provádět týdny dopředu
- včasná rezervace navíc může cenu výrazně snížit, někdy až na třetinu
- vlaky vyjíždějí před 22:00 (třeba v 20:00) a přijíždějí do cíle po 6:00 a později; večer si lehnete, ráno jste v jiném městě
- existují dva typy nočního ubytování: v lůžkové a lehátkové sekci
- lůžková: kabinky po 1, 2 a 3 lidech, vlastní WC a koupelnička, soukromí
- lehátková: „kupé“ pro 4-6 osob, WC a koupelna na chodbě
- v ceně je snídaně
- v ceně nejsou špunty do uší, spací čelenka, ani prášky na spaní
V zásadě je to jednoduché. My jsme nastoupili jednoho večera ve Vídni (tuším 20:30), „ubytovali se“ v lehátkovém voze a následně se kolem osmé hodiny ranní „probudili“ v Římě. Uvozovky mají naznačit, že nešlo o pravé „ubytování“, ani pravé „probuzení“. V podstatě je člověk tak trochu vzhůru opakovaně, pokaždé, když vlak zastaví, aby nastoupili další spáči :)
Na cestě osobákem do Vídně jsme si povídali s člověkem, který už za sebou měl cestu spacím vlakem. Byl to jakýsi nižší diplomat z Bruselu. Na otázku, na co se máme připravit, lakonicky odpověděl: „Ok, well, it is a peculiar experience.“ – And it was!
Dojmy? Máte-li rádi sociální interakci s cizími, užijete si
- lehátková kupé připomínají nechvalné scény z „ložnic" koncentračních táborů, jen jsou jejich obyvatelé poněkud silnější: kupé je užší než běžná vlakové kupé, tři výklopné postele nad sebou umožňují pouze ležení, v podstatě se nelze hnout, aniž byste do někoho nekopli nebo někomu nešlápli do svačiny
- zavazadla není téměř kam dávat, něco málo se vejde do prostoru nad chodbu vlaku, zbytek stojí v komínku na zemi mezi palandami
- celou noc se budíte a zase usínáte; podle toho, zda jste na straně ve směru jízdy, resp. naproti, se vždy při rozjíždění resp. brždění vlaku probudíte a zmateně chopíte madla
- na různých stanicích nastupují různí lidé, klidně ve tři ráno, takže si rozsvítí a začnou rabošit
- cizí lidé nosí různá pyžama
- cizí lidé mají různé voňavky
- cizí lidé se někdy nevoní
- cizí lidé chrápou víc než váš partner
- cizí lidé spí tvrději než vy
- cizí lidé jsou mnohdy velice milí a zábavní
- cizí lidé ne nutně kradou (nám se nic neztratilo, ale je fakt, že iPhone jsem měl… nebudu říkat kde)
- cizí lidé mají někdy obličeje v nežádoucí blízkosti vašich obličejů, protože se převalí na druhý bok
- večeře (za příplatek) i snídaně (v ceně) byla fajn, snad až na ten problém s nemožností položit tác na cokoli vodorovného
A ty lifehacky?
- pro lehké spáče a zejména první jízdu doporučuju špunty do uší, uklidňující čaj nebo uklidňující tablety
- pro zkrácení doby, po kterou se bude do neobsazeného lehátka usazovat nový noční spolucestující (a tím vás budit) doporučuji jeho lehátko s láskou předestlat (povléci deku povlečením, nařasit, srovnat); ale pokud to uděláte špatně, hrozí, že zavolá průvodčího pro podezření, že už mu tam někdo spal
- pokud nehledáte zkušenost na bázi ruské rulety „milý vlaku, ulož mě prosím vedle úplně cizí osoby nahodilého pohlaví, vůně, rasy a povahy a třesením vyvolej náhodné dotyky“ a pokud na to máte peníze, zkuste si rezervovat lůžkovou část (my příště zkusíme takto)
- chcete-li výrazně ušetřit, rezervaci udělejte měsíce dopředu
- podařilo se mi vytáhnout „euronight know-how“ z pár ostřílených cestujících (spoluspáčů); vládla shoda, že čím jižněji, tím hůř (např. protože teplo –> pot –> smrad)
- ne, i když to tak vypadá, z postele nevypadnete: je našikmo
- ve vlaku nejsou bankomaty, chcete-li si něco koupit v kantýně, eurohotovost sebou
Více o nočních spojích po Evropě například tady nebo taky na wikipedii.
Ptáte se možná, proč doporučuju cestování tímto způsobem, když si vlastně v jednom kuse stěžuju. A odpověď zní: je to nádhera, prča, experiment (no a co, že spaní stálo za starou belu, odpo se dospíte na lavičce v parku). Nemusíte odjet na Dálný Východ či do Srí Lanky, abyste zažili něco jiného, něco totálně exotického, stačí se uložit do evropského nočního vlaku. :)
Tak co, jdete do toho? Anebo máte nějaké zkušenosti, o které stojí zato se podělit? Napište do diskuse níže.