Mám dvě děti[1], které mě potřebují. Dlouho jsem si neuvědomoval, jak pro ně může být zdrcující, když se jim po jejich návratu ze školy a domácích úlohách začnu věnovat, a pak uprostřed výroby periskopu nebo třeba čtení Časostroje zazvoní telefon, a já dám komusi cizímu přednost před nimi.
Od doby, co jsem si natrvalo na iPhone zapnul funkci Nerušit s automatickou aktivací v 16:30, se naše podvečerní sbližování podstatně zlepšilo. Od 16:30 do osmé hodiny ranní se mi dovolá pouze asi sedm lidí z okruhu nejbližších, jinak nikdo. Neberte si to osobně a udělejte to taky.
Pozor: nejde o to, že bych už v podvečer vůbec nepracoval. Jen se rozhodnu sám, zda, kdy a komu zavolám zpátky.
od 22. 7. 2014 dokonce tři ↩︎