🔐 Záznam 29. Q&A callu se Štěpánem Tkadlecem o CGM
Záznam a stručný zápis z 29. callu, kde jsme se doslova ponořili do intersticiální tekutiny a zabývali se průběžným měřením glukózy u nediabetiků. Jak pomocí CGM senzorů zlepšit metabolismus a zabránit vzniku vážných nemocí, nám objasňoval Štěpán Tkadlec, který se na téma profesně specializuje.
sdílíme, s jistým zpožděním (to se stává jednou, maximálně 2× do roka ;) záznam a zápis 29. klubového callu. Ten se odehrál v neděli 📆 28. července 2024. To to léto letí!
Hostem byl Štěpán Tkadlec:
👨🦰 Kdo je Štěpán Tkadlec?
Štěpán je profesionál v oboru zdravého životního stylu a coachingu s bohatými zkušenostmi v oblasti prevence, výživy, kondičního a vytrvalostního cvičení a moderních technologií. Vystudoval prestižní zahraniční univerzitu Loughborough se zaměřením na sport, fyziologii, výživu a výzkum. Jeho akademické znalosti jsou podpořeny praktickými zkušenostmi z práce na klinice zabývající se longevity, dlouhodobým freelancingem v oblasti fitness a zdraví, a stáží u předních odborníků britského sportu.
Glukóza & CGM — a proč to vlastně řešíme?
Hladina glukózy v 🩸 krvi je důležitým ukazatelem metabolického a celkového zdraví člověka. Tento ukazatel už dávno nepatří jen do oblasti léčby lidí s (pre)diabetem, ale ve spojení s novými technologiemi se stává důležitým preventivním markerem nejen pro nás lifehackery.
Díky relativně přístupnému zařízení (které nosíte jen omezenou dobu) totiž můžete porozumět svým individuálním glykemickým reakcím na stravu, tekutiny i pohybovou aktivitu. Díky tomu můžete zvolit nejen co budete jíst a pít, ale také kdy (cirkadiánní rytmy!) a dělat pak denně lepší rozhodnutí pro zdraví, energii a ochranu před tichým rozvojem chronických nemocí.
No a jednou z top metod, jak lze glukózu v krvi sledovat, je využití senzoru pro kontinuální měření glukózy, známého jako CGM (Continuous Glucose Monitoring). Tento systém umožňuje sledovat hladinu glukózy v reálném čase a poskytuje detailní přehled o tom, jak různé faktory jako je strava, cvičení a stres, ovlivňují metabolismus glukózy. Věřte, je to velice přesvědčivý biofeedback! (srovnejte např. s feedbackem od váhy, která vám moc detailní zpětnou vazbu nedá, akorát vás vyděsí :).
V knize Přežít / Outlive (vydané Melvilem) autor Peter Attia představuje CGM jako technologický symbol tzv. Medicíny 3.0. To je moderní koncept zdraví a medicíny spoléhající na (mnohem agilnější) prevenci zdravotních problémů a na personalizovaný přístup k péči o zdraví. Stále populárnější CGM byly primárně určené pro diabetiky, ale to už dávno neplatí. Zatímco medicína 2.0 stále spoléhá na konzervativní změření cukru na lačno cca jednou za rok, s CGM získáte stovky datových bodů při měření 24/7 po dobu 2-4 týdnů (1-2x za rok). To vám umožní nejen včasnější prevenci nemocí „které zpočátku nebolí“, ale také průběžnou optimalizaci zdravotního stavu a výkonu na základě individuálních potřeb a reakcí organismu.
TIP: téma Medicíny 3.0 výborně zpracoval kolega Pavel Pelikán v materiálu na svém blogu.
Jak to CGM funguje?
Užití CGM je docela jednoduché. V největší obecnosti řečeno, téměř bezbolestně si nastřelíte do paže či břicha maličký senzor (defacto jen do kůže, nikoli do žíly) a přes mobilní aplikaci už sledujete křivku hladiny krevního cukru (která se s vysokou přesností odhaduje chytrými algoritmy ze specifických biomarkerů). Zařízení vydrží na kůži asi 10-14 dní, je voděodolné, a po celou dobu přenáší data o vaší glykemii do aplikace.
Co s naměřenými daty?
Jaká opatření a závěry z měření pro vás vzejdou, záleží na tom, jak s daty pracujete a co z nich vyčtete. Laik je často závislý na tom, jak jeho data interpretuje aplikace dodaná k senzoru či v rámci nějakého předplatného (u online služeb typu Nutrisense). Různé aplikace vaše data interpretují různě, a to i v závislosti na „zadání”: některé appky mají důraz na metabolismus, jiné se orientují na sport, jiné na hubnutí. Základní aplikace pro obsluhu senzorů ale obvykle neříkají vlastně téměř nic kromě primárních varování či doporučení. A právě to je právě největší úskalí nasazení CGM u laiků: jak se kriticky dívat na data, která naměříme, a nepropadnout například panice?
Proto jsme si pozvali Štěpána Tkadlece. Ten se své praxi interpretaci CGM dat věnuje. Ať už s profesionálními sportovci, nebo s běžnými klienty, kteří mají prostě rizikovou rodinnou anamnézu či třeba problematické výsledky krevních testů od lékaře, kterým se snaží porozumět a něco změnit. V callu jsme si povídali o ideálním „základním postoji” k CGM, o mýtech s technologií spojených, a zabrousili jsme do spousty praktických témat.
🍇 Zaujalo nás na callu
Níže malý vzorek, co mimo jiné zaznělo na callu:
📡 Vedle populárního Freestyle Libre existuje celá řada platforem a CGM senzorů (např. Sibionics, Dexcom, Nutrisense, Supersapiens a další).
📖 Co si můžeme odnést z knihy „Pravda o cukru“.
🥖 Proč si Francouzi mohou dopřávat bagetu a nejsou obézní.
🍯 Proč je mateřské mléko honey pot pro kojence.
💪 Jestli je lepší si dát lžíci octu nebo si jít zacvičit.
Když vědci v nedávné prospektivní studii analyzovali data tisíců účastníků (40-70 let) pomocí CGM, zjistili, že glukóza jim v průměru lítala ze dne na den až o 0.66 mmol/l. Ukázalo se, že 40 % lidí ze vzorku trpělo na nediagnostikovaný pre-diabetes a 3 % na diabetes. Tedy: jde-li člověk na jedno měření „ráno na lačno” za rok... tak záleží na tom, do jakého dne se trefí. Ruská ruleta.
PS: Zmíněná studie je k nahlédnutí v rámci Klubu na platformě Claap.
Tento článek je jen pro platící členy Klubu Lifehacky
Zaregistrujte se, čímž získáte přístup k newsletterům. V případě, že si navíc předplatíte členství v klubu, podpoříte mě a získáte další výhody 💚